Moonlight shadow

36.Vymýšlí se plán

Ráno byl u mne a když jsem otevřela oči zjistila jsem, že si mne prohlíží. Jistě to dělal celou dobu co jsem spala. Nechápu co ho na tom pořád tak baví.
„Hlídal jsi celou noc?“ ptala jsem se vesele.
„Ne! Díval jsem se celou noc! Jsi kouzelná když spíš, stále se toho pohledu nemohu nasytit.“ pohladil nejprve mou tvář a potom dal pusu mému bříšku. Roztomilé. (Pokračování textu…)

35.Hvězdičky

„Hvězdičko proč nespíš!“ vstupoval s otázkou na rtech.
„Musím s tebou mluvit.“ vysvětlila jsem.
„O čem?“ v hlase mu byly znát obavy.
„Nech se překvapit , ale nejdřív tu pro tebe mám malý dárek.“ překvapeně se na mne podíval.
„Čím jsem si ho zasloužil?“
„Tím, že jsi.“ s těmito slovy jsem mu podala malou krabičku. Byl v ní zlatý řetízek s přívěškem ve tvaru hvězdy která v sobě měla ještě jednu, menší z bílého zlata. Symbolické ne ?! (Pokračování textu…)

34.Zjištění
Dny plynuli klidně dál. Julie se zabydlela a Nicky jen kvetl. Rae byl se mnou jak jen mohl a já se zas snažila být s tátou. Život šel poklidně vpřed. Zmizel sníh a všude bylo bahno. Jaro je tu. Seděli jsme v knihovně a já s Jul jsme se snažily učit na zkoušky. Kluci byli na lovu a tak šlo učení přeci jen líp. (Pokračování textu…)

33.Rozhovor
Slyšela jsem Rae jak se vrací, otevřel dveře a já pochopila proč jsem ho tentokrát slyšela. Nesl plný tác se snídaní.
„Něco pro tělo i mysl.“ hlaholil. Asi jsem vážně vypadala špatně. Přinesl hlavně sladké a žádné kafe. Velký hrnek horké čokolády místo něj , čerstvé croasanty a máslo, džem, taky ananas a broskve se šlehačkou.
„Rozmazluješ mě.“ poděkovala jsem mu úsměvem a drobným polibkem.
„Ani dost málo, zasloužíš si víc. Jez.“ řekl , ale dřív než jsem mohla začít, mne začal krmit. Měla jsem ráda když to, dělal. (Pokračování textu…)

32. Důsledky

„Rolande ne! Nedělej to!“ ozval se chlapecký hlas. Rychle jsem otevřela oči. Ode dveří k nám běžel Eaton.
„Pusť ji!“ snažil se ze mě sundat Rola. Byl úspěšnější než já. Sevření mých rukou povolilo.
„Běž!! Utíkej Rae čeká venku!“ křikl na mne těsně předtím než Roland obrátil svou pozornost na něj.
„To zaplatíš!“ zavrčel a vrhl se na bratra. Utíkala jsem pryč. Nevím jak se mi povedlo najít cestu ven, ale když jsem otevřela dveře uviděla jsem Rae. Zhroutila jsem se mu do náruče a vzlykala. Eaton!!! uslyšela jsem výkřik ve své hlavě. (Pokračování textu…)

31. ÚnoS

Najednou u mne byl Rae a zle vrčel. Překvapivější bylo, ale druhé vrčení jiné, ale stejně hrozivé. Otočila jsem se hned jak mi to sevření oněch rukou dovolovalo. Roland!! Oči mu žlutě !! žhnuli a přes vyceněné zuby unikalo vrčení.
„Ne“ vzdechla jsem. Ty oči, to byli ty samé. Tyhle mne, ale děsili. (Pokračování textu…)

30.Deprese

„Míno“ ozvalo se klepání na dveře. „Můžu?“

„Chvilku“ zavolala jsem směrem k nim a začala rychle hledat něco na sebe. Rae se také rychle oblékl a čekal na mne.
„Už“ Do pokoje vešla Julie a za ní Nick.
„Brácha myslím, že já tu jsem jen jako odtahová služba. Pojď teď tu nejsme vítáni.“ a během svého monologu strkal nic nechápajícího Rae ven. (Pokračování textu…)

29.Valentýn
Je tu sobota. S Lolou a spol. jsme vyrazili do města. Byla sranda pozorovat výrazy lidí kteří na ulici potkají šestici nezvykle krásných lidí. Jasně, že šestici i na mě ulpělo trochu jejich kouzla a Julie je krásná od přírody. Štíhlá blondýnka se smaragdově zelenýma očima. Bylo pod mrakem , ale to mi už dávno nevadí. Měla jsem okolo sebe rodinu a to mi vynahrazovalo vše. (Pokračování textu…)

28.Nápad

„Jas!“
“Ano.“
„Smím ještě dnes přespat u tebe?“ ptala je mne Julie když kluci oznámili, že musí na lov.
„Klidně. Co pokoj?“
„Je nádherný. Jen, proč mi nikdo neřekl že byl Nathův?“
„Protože pak by jsi ho nechtěla a Nicky tě chtěl mít co nejblíže. Jo a taky Nath prý nemusí poslouchat zamilované vrkání ze všech stran. Jak podotkl. Raději si vybral sám a zmizel ze scény. Je o patro víš kde má pokoj i Rae.“ vysvětlila jsem. Nath to řekl kapku peprněji, ale to nemusí vědět. (Pokračování textu…)

27. Stěhování
„Vstávej lásko.“ budil mne polibky jako by se jich nemohl nasytit.
„Už musím?“
„Ano“
Ranní rituál moc času nezabral a tak jsme vyráželi včas. Ve škole byl celkem klid, jen Marlen na mne házela vzteklé pohledy a Rol se choval neobyčejně galantně a mile. Byl pozorný, uctivý a Robert na něj nechápavě koukal. Eaton se milé smál a zdálo se, že ho bratrova změna těší. Když jsme se vrátili domů byla už Julie na trvalo u nás. (Pokračování textu…)